Devátá kapitola představuje soubor příkladů dobré praxe tvorby přístupného prostoru města. Jedná se o dobrou bezbariérovou praxi, která byla za specifických okolností praktikována různými aktéry v nedávné minulosti v Brně. Prvním cílem kapitoly je archivovat brněnské příklady dobré praxe, druhým cílem kapitoly pak je nabídnout tuto praxi jako inspiraci a motivaci pro budoucí bezbariérovou praxi, a to nejen ve městě Brně. Kapitola začíná úvodem, kde se autoři a autorka vymezují proti obecným metodikám tvorby bezbariérového prostoru. Metodika je zde představena jako určitý konceptuální nástroj striktního, systematického a univerzálního tvoření bezbariérového prostoru, který je nicméně svazující a uzavřený eventualitám. Příklady dobré praxe představují protipól a odlišný konceptuální princip, který je naopak neočekávaným fenoménům otevřen. Příklady tak nesvazují k prostému opakování, naopak se snaží inspirovat k tomu, že přístupný prostor se může vždy a všude utvářet velmi pragmaticky, bezprecedentně a tak i různorodě. Nejrůznější metodiky tvorby bezbariérového prostoru jsou veskrze limitovány třemi univerzalitami, které obvykle principiálně brání experimentování a kreativitě při utváření bezbariérového prostoru. Příklady dobré praxe s jejich záměrem inspirovat a podnítit kreativitu naopak představují spíše univerzální „vůli“ být v tvorbě bezbariérového prostoru invenční, nesvázaný a tvořivě aktivní. Kromě obecného uvedení kapitola obsahuje 18 příkladů dobrých bezbariérových realizací. Každý příklad dobré praxe se skládá z několika oddílů. Obsahuje Ilustrační příběh, který prezentuje bariérové úskalí, popisuje, jak situace vypadala na počátku a proč bylo třeba intervenovat; Analýzu, která analyticky rozebírá, v čem spočívá úskalí daného příkladu; Návrh řešení, který diskutuje, jak je možné úskalí řešit; Konkrétní realizaci v Brně, která popisuje proces vyřešení bariérového problému v konkrétním brněnském kontextu; Omezení řešení, které popisuje limity zvoleného řešení; Závěry, které poskytují souhrnný vhled do toho, jak se z daného případu poučit do budoucna, a Časovou osu, která znázorňuje, jak celý proces vypadal z chronologického hlediska. Každý příklad dobré praxe je také doplněn fotografiemi, které zobrazují nejprve stav v době přetrvávajícího bariérového úskalí a poté stav, kdy je již úskalí vyřešeno.