Geografie znevýhodnění

Publikace

Budování strategie přístupnosti města

Robert Osman, Ondřej Šerý

Šestá kapitola popisuje proces vzniku jednoho konkrétního dokumentu v jednom konkrétním prostředí, a sice Strategického plánu pro postupné odstraňování bariér 2021–2030, který byl vytvořen pro potřeby Poradního sboru Rady města Brna pro bezbariérové Brno. Pro popis vzniku tohoto dokumentu jsme si zvolili perspektivu dialogického prostoru, která umožňuje uspořádat postup, který se skládal z množství hlasů, názorů a argumentů. Jakožto metaforu této vícehlasnosti používáme příklad „karnevalu“ od Michaila Michailoviče Bachtina, kdy jsou dohromady svedeni „cizinci“, z nichž každý hovoří odlišným „hlasem“. Na samotném počátku byla aktivita několika jednotlivců převážně z neziskového a akademického prostředí, kteří započali téma politik přístupnosti postupně institucionalizovat. Pro úspěch tohoto kroku byla však zároveň potřeba politická podpora etablovaných hráčů. Díky jejich spojení byl ustaven zmíněný poradní sbor. Pozice tajemnice sboru a předsedy sboru tak v rámci tohoto „karnevalu“ označujeme za „hlasy vítězů“. Následně jsme se pomocí semistrukturovaných rozhovorů věnovali vizím, postojům a především prioritám všech zaangažovaných osob, respektive „hlasům členů a členek poradního sboru“. Pro účely strategického plánu byly vydefinovány cílové skupiny, na které se budou politiky přístupnosti zaměřovat (stali se jimi senioři, rodiče s kočárky a uživatelé vozíku a osoby se zrakovým a sluchovým znevýhodněním). Zároveň bylo třeba respektovat „hlas legislativy“, která zaručuje přístupnost všem skupinám obyvatel. Za tímto účelem jsme použili principy taktického urbanismu, které se snaží zpřístupňovat prostor ve funkčních celcích a zároveň dle určité společenské potřeby. Podobu dokumentu rovněž ovlivnily „hlasy uživatelů“, které měly vliv na identifikaci typů prostorů, jež mají být prioritně zpřístupněny. Naše „hlasy zpracovatelů“ pak dominantně ovlivnily podobu pracovního návrhu všech tří částí dokumentu (analytické, návrhové a implementační části). Jako klíčová se ukázala především definice souboru jednotlivých cílů, opatření a aktivit vedoucích k realizaci vize (v dokumentu jsou sdruženy do procesní, realizační a osvětové priority). Do procesu tvorby promluvily i „hlasy expertů“, kteří na schůzkách a workshopech dále navržené formulace dotvářeli do konečné podoby. A v neposlední řadě se na výsledné podobě podílely i „hlasy schvalovatelů“ (zejména rady a zastupitelstva města), kteří strategický plán schválili, čímž završili více než tři roky trvající proces budování tohoto strategického plánu.

administrace