v časopise CEDIT vyšel rozhovor o politikách přístupnosti, disability art a časovém znevýhodnění
Debaty o přístupnosti jsou často vedeny hodně technicky nebo technologicky a chybí v nich ona základní úvaha, pro koho a pro jaké situace dané okolnosti zpřístupňujeme. Málokdy se v nich daří nemluvit o přístupnosti jako o něčem konečném. Třeba v architektuře existují již poměrně etablované přístupy, jako je inkluzivní design či univerzální design, které si přístupnost představují jako nějaký finální stav, v němž je dané prostředí přístupné pro všechny. Z mého pohledu je však konstruktivnější chápat přístupnost spíše jako proces.
https://www.ced-brno.cz/files/3294.pdf