Eva Kašparová, 2021 | celý text práce
Klíčová slova: geografie znevýhodnění, autismus, Aspergerův syndrom, autoetnografie, mentální znevýhodnění

V české geografii je téma znevýhodnění poměrně stále neznámou subdisciplínou. Dosavadními zkoumanými oblastmi zájmu je především znevýhodnění tělesné a smyslové. Tato diplomová práce tuto oblast rozšiřuje i o znevýhodnění mentální, jež je neoddělitelnou součástí sociální geografie. Cílem výzkumu bylo porozumění vlivu různých aspektů mého časoprostorového chování, jež je neopominutelnou součástí mého každodenního života. V průběhu přibližně dvou let jsem si psala deníkové záznamy, jenž tyto aspekty popisovaly. Pomocí metody autoetnografie jsem deník následně dále analyzovala, přičemž jsem se soustředila na nalezení okolností, jež mi můj pohyb významně ovlivňují. Mezi hlavními výstupy patřila identifikace tří typů bariér: materiální, situace a času, a kategorizace jednotlivých pocitů, jenž přitom prožívám: negativní a pozitivní za simultánního vlivu pocitu „normálnosti“. Zároveň jsem provedla i malý výzkum v různých typech obchodů, v němž jsem se zaměřila na identifikaci vhodného času k jejich návštěvě, abych jej prožívala co nejméně negativně. V neposlední řadě jsem taktéž identifikovala čtyři koncepty řešení městského prostoru, jež mi prožívání prostoru zpříjemnily. Tyto výstupy mohou být použity při navazujících časoprostorových výzkumech s lidmi spadajících do autistického spektra.